Konference

Upozornění: Po ukončení práce nezapomeňte zavřít prohlížeč.

autor	příspěvek
Adámek René, Doc. MgA. katedra hudební výchovy, Pedagogická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě	Role umělce v rámci regionální hudební kultury (.doc) Příspěvek se zamýšlí nad úlohou umělce v rámci regionální hudební kultury. Vysvětluje pojmy regionální umělec a amatér a jejich postavení v současné kulturně osvětové činnosti mimo velká centra. Poukazuje na ojedinělou práci Kruhů přátel hudby a všímá si nutné provázanosti v pedagogické, organizační a interpretační oblasti.
Bělohlávková Petra, PhDr., Ph.D. katedra hudební výchovy, Pedagogická fakulta, Univerzita Karlova v Praze	Dialog s Bohem v tvorbě Stanislava Macha. (.doc) V roce 2006 si čáslavská veřejnost mj. prostřednictvím projektu Stanislav Mach – život naplněný hudbou připomněla 100. výročí narození hudebního skladatele a pedagoga, dlouholetého ředitele LŠU (dnešní ZUŠ) J. L. Dusíka v Čáslavi, varhaníka, sbormistra, tamního ředitele kůru chrámu sv. Petra a Pavla – Stanislava Macha (1906–1975), osobnosti neprávem vnímané pouze oblastně, avšak svým významem region svého působiště výrazně převyšující. Toto významné jubileum vybízí k závažnému úkolu: vyplnění bílých míst na mapě hudební historie, která vyrůstá právě z regionů s jejich specifickou tradicí a bez níž je celkový pohled na komplexní hudebně historický vývoj nemyslitelný.
Bezděk Jiří, Doc. Mgr.MgA. Ph.D. KHK FPE ZČU	Několik slov ke koncepci nového studijního oboru Skladba na plzeňské konzervatoři. (.doc) Problematika koncipování oboru skladba ve třetím tisíciletí – základní předpoklady a podmínky. Specifika studia skladby na konzervatorní úrovni. Samotná koncepce rozvržení předmětů a jejich hodinová dotace. Talentové zkoušky. První studenti. Přehledy a příklady skladeb vytvořených v historicky prvním ročníku studia.
Cvrk Karel, Mgr. Katedra hudební výchovy Pedagogické fakulty UP Olomouc	Kašmírský nástroj santúr a jeho přesahy do severoindické klasické hudby (se zaměřením na regionálního představitele hry na santúr – Shiv Kumara Sharmu) (.doc) Autor se zamýšlí nad významem hudebního nástroje kašmírského regionu – santúru. Zaměřuje se na přínos regionálního umělce Shiv Kumara Sharmy v přenosu oblasti využití santúru z regionálního folklórního nástroje na nástroj klasické hudby severní Indie. Pojednává též o kořenech santúru a jeho proměnách v rámci internacionálního náhledu. Připomíná možnost nacházet k aktuálním evropským tématům v oblasti muzikologie vhodné paralely v oblasti mimoevropské hudby.
Feiferlíková Romana, Mgr. katedra hudební kultury FPE ZČU Plzeň	Oldřich Blecha a jeho místo v kulturním životě v Plzni v první polovině 20. století (.doc) Oldřich Blecha byl významnou osobností kulturního života města Plzně v první polovině 20. století. Narodil se v roce 1892, na Konzervatoři v Praze vystudoval obor varhany a kompozici. Již během studií začal komponovat, zvláště skladby pro klavír a zpěv. Některé rané skladby byly oceněny a O. Blecha začal být považován za nadějného skladatele. Společně s manželkou založili soukromou hudební školu a pro své žáky vydávali časopis s hudební a pedagogickou tématikou Za hudebním vzděláním. Pro odborníky z řad hudebníků založil Hudební umělecký klub, který organizoval koncerty, přednášky a jiná povídání s hudebníky o knihách s hudební tematikou. Ve 40. letech 20. století sbíral lidové písně z Plzeňska, které později dále zpracovával, např. pro sbory nebo sólová koncertní provedení.
Gajdošíková Zeleiová Jaroslava, Mgr. art. PhD. KPŠ Pedagogická fakulta Trnavskej univerzity v Trnave, Slovensko	Ďalšie vzdelávanie učiteľov hudby v oblasti muzikoterapie a etnopedagogiky (.pdf) Slovenské školstvo prechádza kurikulárnou transformáciou, ktorá zasiahla aj hudobno-edukačnú štruktúru. Cieľom príspevku je poukázať na obsahové a procesuálne zmeny v kontexte psychologických fenoménov, ktoré sa dotýkajú oblasti hudobnej výchovy a vzdelávania – a to v oblasti implementovania muzikoterapeutických a etnopedagogických prvkov, s cieľom zachovať a podporiť kultúrnu i osobnú identitu. Príspevok analyzuje potrebu ďalšieho vzdelávania učiteľov hudby v inovatívnych a tradičných technikách.
Kisiel Mirosław, PhD. Pedagogická a psychologická fakulta, Slezská univerzita v Katowicích	HLAS JAKO NÁSTROJ PRÁCE UČITELE (.doc) Hlas je základním nástrojem práce každého učitele. Právĕ v této zvláštní odborné skupinĕ problémy týkající se fonace vystupují velmi často a stávají se příčinou problémů a občas také nutnosti časové nebo stálé rezignace z práce v oboru. Bĕhem diagnosticko–verifikačního pátrání snažili jsme se dozvĕdĕt, jaký je hlasový stav učitelů, jakým způsobem pedagogové zvládnou hlasové problémy a kolik z nich prožívá svá „malá dramata” vzniklá z příčiny poruchy hlasu. Důležitým úkolem bylo získání informací týkajících se realizování profilakticko–terapeutických cvičení z oblasti emise hlasu a také poznamenaní konkrétních výsledků v práci na udržení orgánu tvořícího hlas v dobré kondici nebo bĕhem jeho rehabilitace.
Koptová Markéta, Mgr., Bc. Institut für Musikwissenschaft, Universität Leipzig	Verwandlungen des musikalischen Lebens in Leipzig gestern und heute (.doc) Leipzig wird als Musikstadt genannt (außerdem auch als Messestadt). Was die Musikgeschichte betrifft, gehört Leipzig wirklich unter die wichtigsten Städte der nicht nur deutschen Musikgeschichte allgemein. Eine reiche Geschichte zählen viele Musikherausgeber, reiche Konzertszene und v. a. Wirken von J. S. Bach als Thomaskantor und F. M. Bartholdy als Kapellmeister und Direktor des Gewandhausorchesters. Unter anderen lebten hier auch E. H. Grieg oder R. und C. Schumann. Leipzig bildet also einen kulturellen, durch die ganze Geschichte greifenden Rahmen der Musik und dieser Artikel beschreibt die geschichtlichen Hinsichten, heutigen Stand und künftige Voraussetzungen des Leipziger Musiklebens.
Kováčová Barbora, PaedDr., PhD. Katedra predškolskej a elementárnej pedagogiky Pedagogickej fakulty Trnavskej univerzity v Trnave	Región ako súčasť hudobno-pohybových hier v primárnom vzdelávaní (.doc) Príspevok spracováva aplikáciu hudobných aktivít s prvkami regiónu Pohronia v skupine detí s odloženou povinnou školskou dochádzkou. Jednotlivé aktivity sú vystavané na konkrétnych princípoch – symboliky, dynamiky a analógie, ktoré sa navzájom doplňujú.Nachádzaním súvislostí medzi dvomi zložkami (región verzus hudobné aktivity) začína konfrontácia dieťaťa so svetom minulosti a prítomnosti v konkrétnych hudobných, hudobno-pohybových a hudobno-dramatických aktivitách. spoluautoři: Mgr. Danica Repková
Kozelská Inez, PhDr., Ph.D. KHV PdF OU v Ostravě	Nové možnosti hlasové přípravy učitelů (.doc) Autorka předkládá výsledky provedených výzkumných šetření v oblasti pregraduální a postgraduální hlasové přípravy budoucích hlasových profesionálů – učitelů. Dlouholeté pedagogické zkušenosti v profesionální hlasové přípravě na katedře hudební výchovy Pedagogické fakulty Ostravské univerzity v Ostravě vedou k hledání nových cest při rozvoji hlasových dovedností jako součásti verbální komunikace učitelů. V souladu s obsahem předmětu hlasová výchova a jeho cílů lze vytvářet podmínky pro celoživotní přípravu hlasových dovedností, jako jedné z klíčových kompetencí učitelů.
Krňávek Petr, Mgr. ZŠ Bulharská, (externí doktorand PdF OU)	Hudebně dramatická tvorba pro děti v regionálním kontextu a její hudebně výchovný význam (.doc) Dětská opera a dětský muzikál disponují významným edukačním potenciálem a v našem regionu mají velkou tradici. Příspěvek se zabývá otázkou hudebně dramatické tvorby pro děti, jejího významu ve školní praxi a aktuální realizace děl.
Krušinská Martina, PaedDr., PhD. Katedra hudby Pedagogickej fakulty Katolíckej univerzity v Ružomberku	Etnopedagogické inšpirácie pre hudobnú výchovu a vzdelávanie (.pdf) Príspevok sa zaoberá predmetom etnopedagogiky z hudobno-pedagogického hľadiska. V aplikovanej rovine poukazuje na hudobnú výchovu v programe Rozšírenej regionálnej výchovy a ľudovej kultúry, ako aj na Etnopedagogické a muzikoterapeutické kurzy pre učiteľov hudby na Slovensku.
Kudriová Viera, PhDr. Pedagogická fakulta, Trnavská univerzita v Trnave, Slovensko	Umelecké a hudobné podujatia v meste Trnava so zameraním na vokálne zborové telesá (.doc) Abstrakt: Historický prehľad vývoja hudby a zborového spevu, vokálne telesá pôsobiace v Trnave, významné hudobné a umelecké podujatia s medzinárodnou účasťou, hudobné zázemie mesta v súčasnosti. Kľúčové slová: hudobná kultúra a hudobné aktivity, motivačné aspekty, emocionalita a estetika, humanizácia, morálne a duchovné hodnoty.
Kusák Jiří, PhDr., Ph.D. Department of Music, Pedagogical Faculty of the Ostrava University in Ostrava	Description of the Correlative relationship of an Artist and a Region as an Archetypal Area of Inspiring Impulses (.doc) The paper reflects system and model description of the correlative relationship of an artist and a region as an archetypal area of inspiring impulses. It deals with key aspects of an artist´s relationship with the region at the philosophical-aesthetic and musical-communication levels and at the level of the theory of musical regionalism.
Kusák Jiří, PhDr., Ph.D. katedra hudební výchovy, Pedagogická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě	K hudebnímu životu na Uherskobrodsku od 50. let 19. století do roku 1945 (.doc) Příspěvek reflektuje aspekty hudebního života na Uherskobrodsku od 50. let 19. století do roku 1945 s ohledem na zasazení do širšího geografického, politického a kulturního kontextu Slovácka. V časovém horizontu téměř stoletého hudebně-kulturního vývoje na Uherskobrodsku si všímá klíčových témat - hudebního školství, lidové kultury a sborového zpěvu. Zvláštní místo zaujímá problematika hudebního života na Uherskobrodsku za nacistické okupace v letech 1939-1945.
Majkovskaja Larisa, prof., CSc. Moskevská státní univerzita kultury a umění, Fakulta vokálního umění, Chimki, Ruská federace	Hudební vzdělávání jako cesta k toleranci (.doc) Hudba představuje svébytný komunikační prostředek a podobně jako jazyk obsahuje řadu významových elementů typických pro oblast svého vzniku. Jestliže se učíme rozumět hudbě konkrétní oblasti, vnímáme přitom i ostatní specifika dané kulturní oblasti, jež se do hudby v různé míře promítají. Příprava učitele sestává v tomto směru z několika základních komponent – z aspektu etnicko-kulturního, hodnotově motivačního, logického a konstrukčního a operativně technického. Tyto aspekty zajišťují komplexnost základní pedagogické přípravy a přirozeně se pak promítají do hudebněvýchovné práce na všech stupních výchovy.
Mazurek Jan, prof. PhDr. CSc. katedra hudební výchovy, Pedagogická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě	Hudba v Ostravě 1945 – 1948 (.doc) Studie si všímá nejdůležitějších podob ostravského hudebního života v období bezprostředně po 2. světové válce (1945-1948). Zvláště akcentuje dvouleté působení Zdeňka Chalabaly ve funkci uměleckého šéfa opery Zemského divadla v Ostravě, obdivuhodné činnosti Spolku pro komorní hudbu a pozoruhodných aktivit F. M. Hradila, J. Pešata a F. Lettovského v oblasti stabilizace regionálního i celostátního základního hudebního školství. spoluautoři: PhDr. Jiří Kusák, Ph.D.
Nedělka Michal, prof. PaedDr., Dr. Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, katedra hudební výchovy	Nástrojová tvořivost hudebních pedagogů středočeského regionu jako pedagogický a výzkumný problém (.doc) Většina žáků základních uměleckých škol má v úmyslu věnovat se hudbě jako jedné ze zálib, hudbu tedy nepovažují za předmět svého profesionálního zájmu. Tradiční cesty výuky zde však směřují právě k výchově kvalitního interpreta, který se může ucházet o studium na vyšším stupni hudební školy. Příprava takových žáků bývá navíc věcí ctižádosti mnohých pedagogů, kteří svou úspěšnost měří právě počtem svých žáků přijatých například na konzervatoř. Poslání základních uměleckých škol ovšem spočívá v jiné oblasti – ve výchově člověka, který, ať už se věnuje jakémukoliv povolání, považuje hudbu za součást života, v úloze posluchače nechápe hudbu jen jako zvukovou kulisu, nýbrž jako zdroj estetického uspokojení a v úloze aktivního hudebníka nalézá zde vedle estetických hodnot i radost ze seberealizace, z ocenění svých schopností, případně z kolektivního provádění skladeb. Tyto cíle nemůže vždy plnit jen interpretační výchova, neboť rostoucí náročnost skladeb klade stále vyšší nároky na čas věnovaný přípravě. Mnozí žáci přitom projevují zájem o samostatné tvořivé aktivity, jež ovšem mnozí pedagogové potlačují. Na druhé straně si však v posledních letech stále více učitelů uvědomuje, že právě nabídka takovýchto aktivit může zájem o hudební vzdělání zájem žáků udržet a může pomoci jejich hudební připravenosti v nejširším smyslu slova. Tvořivé aktivity se tak jistě budou moci uplatnit i ve školních vzdělávacích programech. K tomu je nezbytné, aby na tyto situace byli připraveni sami učitelé, proto také jejich zástupci spolupracují s katedrou hudební výchovy Univerzity Karlovy v Praze, Pedagogické fakulty a z praxe přinášejí impulsy pro řešení úkolů z nástrojové tvořivosti. Tyto úkoly jsou řešeny v rámci hudebních dílen. Jsou sice organizovány skupinově, ale zůstává v nich dostatečný prostor pro individuální řešení problémů a především se v nich názorně projevují všechny fáze kreativního procesu. Tato názornost je z metodického hlediska podstatná, neboť zaručuje uvědomělý postup, který lze přenést z tvůrčí hudební dílny do práce se žákem. Pokud se takovýto proces opakuje, lze jej sledovat i jako objekt výzkumu, jehož výsledky po určité době stanoví úspěšnost zvolených metod a postupů. spoluautoři: Mgr. Eva Vachudová
Obešlová Miluše, PhDr. Ph.D. Univerzita Hradec králové	Karel Moor (.doc) Život a dílo českého hudebního skladatele Karla Moora
Pazúrik Milan, prof.PaedDr., CSc. Khv, Pedagogická fakulta Univerzity Mateja Bela Banská Bystrica	Míľniky zborovej tvorby Zdenka Mikulu (.doc) Príspevok pojednáva o nestorovi skladateľskej osobnosti. Zdenko Mikula (1916) jeden z najvýznamnejších hudobných skladateľov na Slovensku je z naším banskobystrickým regiónom úzko spätý a svojou tvorbou je známy v celej spevácko-zborovej obci. Má originálny kompozičný rukopis. Má pozitívny vzťah k slovenskému folklóru a ľudovej piesni. Ľudová pieseň je jeho inšpiračný zdroj a klenot, ku ktorému sa obracia vo svojich kompozíciách a umeleckých spracovaniach. Príspevok prináša stručný prehľad jeho dostupnej vokálnej a vokálno-zborovej tvorby a uvádza aj názory na tvorbu Zdenka Mikulu popredných odborníkov a jeho spolupracovníkov v oblasti zborového spevu. spoluautoři: -
Pecháček Stanislav, Doc. PhDr. Univerzita Karlova v Praze - Pedagogická fakulta, katedra Hv	Moravské lidové písně Otmara Máchy (.doc) V tzv. druhotné existenci lidových písní můžeme rozlišit dva druhy jejich aranžmá – prostou harmonizaci a charakteristické úpravy, které dbají na jedné straně o posílení jejího obsahového sdělení při zachování regionální charakteristiky a na druhé straně obsahují i typické znaky autorského rukopisu. Mezi takové úpravy patří i sbírka Moravské lidové písně O. Máchy. Jejich rozborem autor stati vytyčuje příznačné rysy moravských písní – folklorní modalitu, střídavě recitativní a na metrickém pozadí založený rytmus i Máchovu příznačnou zálibu v basových prodlevách. V závěru autor zdůrazňuje význam moderních sborových úprav pro uchování folklorní tradice v paměti národa. spoluautoři: ---
Peřinová Ludmila, Ph.D., Mgr. Konzervatoř České Budějovice; ZUŠ O. Nedbala Tábor	František Bakule a jeho pedagogická a sbormistrovská činnost (.doc) F.Bakule (1877-1957) realizoval první pedagog.experimenty již za svého působení na obecné škole v Malé Skále u Turnova (1901-1913).V centru jeho zájmů byly nové způsoby výuky češtiny, kreslení a zpěvu.Originální metody na poli estetické a pracovní výchovy aplikoval i v Jedličkově ústavu v Praze (1913-1919).Ve svém Ústavu pro výchovu životem a prací v Praze (1919-1927)rozvinul zejm. své sbormistrovské metody.I v nich se promítly reformní ideje tzv. českého pokusného školství.Členy sboru "Bakulovi zpěváčci" byly převážně děti bez domova či tělesně postižené. Bakule se tak stal průkopníkem integrace postižených jedinců do společenského a kulturního života.
Peřinová Ludmila, Ph.D., Mgr. Konzervatoř České Budějovice, ZUŠ O. Nedbala Tábor	Ladislav Vycpálek a moravská lidová píseň (v kontextu kompoziční školy Vítězslava Nováka) (.doc) Ladislav Vycpálek (1882-1969)-jeden z nejvýznamnějších žáků V.Nováka-se již před 1.světovou válkou vypracoval k originálnímu kompozičnímu rukopisu. Za hlavní rysy Novákova vlivu lze považovat zejm.vztah k moravskému folklóru a upřednostňování polyfonní faktury.Jako znalec české literatury a lidové slovesnosti vychází Vycpálek ve svých úpravách lidových písní především z obsahové hloubky textu.Svůj upravovatelský styl nazývá "hudebně-psychologickým" (na rozdíl od "ryze hudebního" přístupu Novákova). Lidové texty Vycpálek využívá i v dalších dílech v čele s "Kantátou o posledních věcech člověka".Skladatel se ve výběru (nejen) folklórních textů obrací převážně k protiválečným, náboženským a humanisticky reflexivním námětům.
Přibylová Lenka, PhDr., Ph.D. katedra hudební výchovy Pedagogické fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem	Severočeský region ve světle hudebních aktivit minulosti a současnosti (.doc) Severočeský region – neprávem opomíjená oblast kulturních tradic. Regionální hudební aktivity od 18. století až do současnosti (výčet stěžejních událostí) Katedra hudební výchovy Pedagogické fakulty Univerzity J. E. Purkyně (dále PF UJEP) v Ústí n. L. ve snaze o oživení kulturních tradic regionu otevřela nový studijní obor: popularizace hudby a organizace hudebního života.
Ruttkay Juraj, Mgr. art., Ph.D. Katedra hudby Fakulta prirodnych vied ZU v Ziline	Aktualne otazky skumania hudobnych regionov v muzikologii na priklade hudobnej kultury Vrutok (.doc)
Spisar Jan, Doc., Mgr. Ph.D. katedra hudební výchovy, Pedagogická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě	Opportunities for presenting Czech choir singing outside Europe (.doc) A paper called „Opportunities for presenting Czech choir singing outside Europe” takes a look at international competitive and uncompetitive festivals appropriate for Czech choirs. These festivals include multicultural meetings of amateurish choristers. The participation at festivals is a great experience for Czech choirs.
Steinmetz Karel, Prof., PhDr., CSc. katedra hudební výchovy, Pedagogická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě	K historii, metodologii a heuristice výzkumu hudební kultury v regionu (.doc) Autor se zamýšlí nad některými aspekty studia dějin hudební kultury v jakémkoliv regionu, zvláště pak v lokalitě města Ostravy; ty sleduje zvláště z historického a metodologického hlediska, ale všímá si i pramenné základny a stavu dosavadní literatury k tomuto tématu. Zdůrazňuje nutnost hledat a charakterizovat kritéria pro vyhodnocování lokálních (v našem případě ostravských) specifik a toho, čím regionální skladatelská produkce a kvalita „hudebního života“ v konkrétním teritoriu přispěly do pokladnice „národní“ či „celostátní“ hudební kultury.
Strenáčiková Mária, Doc., Mgr. art. , CSc. Pedagogická fakulta UMB v B. Bystrici	Hudobná edukácia v štúdiu učiteľstva pre 1. stupeň základných škôl (Názory slovenských a maďarských študentov) (.doc) Prieskum realizovaný v societe slovenských a maďarských študentov učiteľstva pre 1. stupeň základných škôl (Banská Bystrica – Debrecen). Výsledky informujú o požiadavkách a názoroch študentov (dotácia hodín hudobnej výchovy, priorita praktických disciplín, pozícia hudobnej výchovy z aspektu budúceho povolania...) a sú konfrontované s aktuálnymi študijnými programami. spoluautoři: Mgr. art. Peter Strenáčik
Szyndler Magdalena, dr Uniwersytet Śląski w Katowicach, Instytut Muzyki i Instytut Etnologii i Antropologii Kulturowej	Analiza badań folkloru wokalnego zaolziańskiej części Śląska Cieszyńskiego - wnioski (.pdf) Badania terenowe są bez wątpienia podstawą, bez której nie byłoby możliwe dalsze postępowanie naukowe. Podczas tego typu działań uzyskać można specyficzną bazę materiałową, która w przypadku badań etnomuzykologicznych prowadzi do dalszych czynności, jakimi są archiwizacja i transkrypcja zebranego materiału muzycznego. Dopiero wykonanie wyżej wymienionych czynności prowadzi do próby analizy i wyprowadzania wniosków naukowych. Autorka rozprawy poddała analizie muzykologicznej ok. 200 pieśni uzyskanych podczas badań empirycznych na obszarze całego Zaolzia z uwzględnieniem tła społeczno-kulturowego charakteryzującego eksplorowany teren.
Šedinová Slabáková Nikola, MgA. KHV Pedagogická fakulta UPOL	Podpora regionální divadelní kultury (.doc) Problematika podpory regionální divadelní kultury v národním a mezinárodním kontextu s uvedením statistických dat aplikovaných na konkrétní divadelní subjekt.
Watoła Anna, dr Uniwersytet Śląski, Katowice	Computer in musical activity of pre- school (.doc) Children’s musical activity is the subject of interest of many psychologists and pedagogues, as it is one of the most frequent forms of children’s activities at the preschool age. Over the last few years the range of musical accessories was widened, as beside the traditional instruments children started to use a computer together with musical computer programmes. A computer is now becoming one of the most important tools in everyday activity of contemporary children. This article presents the results of the research conducted in several countries concerning the area of computer aided musical education.
Zedníčková Šárka, PhDr., Ph.D. Katedra hudební výchovy Pedagogické fakulty Ostravské univerzity v Ostravě	Hudební místopis Severomoravského kraje Vladimíra gregora - zdroj cenných pramenných hudebně-topografických poznatků (.doc) Hudební místopis Severomoravského kraje je posledním dokončených knižním dílem Vladimíra Gregora. Hudebně-topografické putování mezi dvěma největšími kulturními středisky kraje Olomoucí a Ostravou nabízí množství poznatků o hudební kultuře od nejstarších dob do současnosti doplněných malým hudebním slovníkem se základními údaji o stovce regionálních hudebníků, skladatelů, interpretů, hudebních teoretiků a publicistů, jmenným a místním rejstříkem a přehledem studijní literatury.
Zubíček Jaromír, Mgr., ArtD. Katedra hudební výchovy, PdF. Ostravská univerzita v Ostravě	Soudobá hudba ostravských klavírních skladatelů (.doc) Článek je zaměřen na klavírní tvorbu soudobých ostravských skladatelů, její využití v koncertní a pedagogické praxi. Poukazuje na význam regionální instrumentální tvorby.
Zubíčková Pavla, Mgr. Katedra hudební výchovy, PdF. Ostravská univerzita v Ostravě	100 let existence ZUŠ Ostrava – Moravská Ostrava (.doc) Článek u příležitosti oslav 100 let existence ZUŠ Ostrava-Moravská Ostrava. Zabývá se historií školy od jejího vzniku až po současnost, zmiňuje v historickém průřezu ředitele školy a důležité mezníky či události ovlivňující současný chod školy.