Katedra českého jazyka
a literatury s didaktikou
Pedagogická fakulta
Ostravská univerzita v Ostravě
Mlýnská 5
701 03 Ostrava
Poznámka: Příspěvky jsou ve formátu *.pdf.
| O jedné odrážce v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání (výzva k diskuzi) Ivana GEJGUŠOVÁ (Ostrava) |
|---|
| Příspěvek se zamýšlí nad proměnami výuky literatury na druhém stupni základních škol. Autorka upozorňuje na skutečnost, že se ve školních vzdělávacích programech prosazuje chronologické pojetí výuky literatury. Zamýšlí se nad tímto stavem a upozorňuje na negativa, která s sebou tento trend nese, zvláště na vytlačení literatury pro děti a mládež z literární výchovy, které může ve svém důsledku ještě více oslabit působení školy na čtenářské aktivity žáků. |
| diskuse | 7 |
| K otázce spisovnosti vybraných typů přejatých lexikálních jednotek Diana SVOBODOVÁ (Ostrava) |
|---|
| Příspěvek se zabývá problematikou hodnocení zejména novějších cizojazyčných přejímek v češtině po stránce jejich spisovnosti a dalších kritérií hodnocení ve vztahu k jejich zařazení do vybraných typů jazykových příruček a dalších materiálů. |
| diskuse | 3 |
| Příspěvek k porozumění rčení Eva STRÁNSKÁ (Olomouc) |
|---|
| Příspěvek zjišťuje znalost rčení u žáků základní školy a studentů gymnázia. Získané výsledky je možné porovnat v přehledných grafech, které se vždy týkají jednoho konkrétního rčení. Na základě správných odpovědí jsme sestavili výsledný graf, jenž znázorňuje, která rčení byla pro respondenty nejsnazší a nejobtížnější. Následuje porovnání výsledků u žáků základní školy a studentů gymnázia. Na základě uskutečněné besedy jsme se snažili zjistit důvody neznalosti významu rčení. |
| diskuse | 1 |
| Spisovná čeština jako fenomén dnešní doby Jana SVOBODOVÁ (Ostrava) |
|---|
| Text příspěvku je věnován stavu prestiže spisovné češtiny z pohledu dnešní školní mládeže i širší veřejnosti. Komentuje teoretické postuláty současné bohemistiky, které se týkají pojetí spisovné češtiny, a pomocí vyhodnocené dotazníkové sondy dokládá neklesající prestiž spisovné češtiny, její výuky i využitelnosti. Výsledky sondy ukazují, že spisovná čeština se těší zájmu a vážnosti jak mezi mladšími, tak i mezi staršími respondenty. Nic na tom nemění fakt, že běžně v životě není spisovné vyjadřování většinové, nicméně v adekvátních situacích se jeví jako žádoucí a preferované. Respondenti uvádějí v komentářích argumenty na podporu spisovné češtiny a její role v životě. |
| diskuse | 2 |
| Kompetenčné vyučovanie slovenského jazyka Zuzana KOVÁČOVÁ (Nitra) |
|---|
| Aktuálna, prvý rok prebiehajúca školská reforma pre vyučovanie slovenského jazyka, ale aj pre vyučovanie vôbec, zavádza požiadavku kompetenčného vyučovania. Tento fakt možno vidieť aj ako zavŕšenie odbornej diskusie, ktorá sa viac ako jedno desaťročie objavovala na stránkach odborných časopisov, prípadne v kontexte vedeckých konferencií. Kompetenčné vyučovanie jazyka musí vychádzať z teoretických záverov rozpracovanej teórie komunikácie, teórie textu a musí smerovať k individuálnej schopnosti žiaka produkovať komunikát – text v najširšom slova zmysle. |
| diskuse | 3 |
| Konstrukce odpovědí dětských respondentů v mediálním dialogu Jindřiška SVOBODOVÁ (Olomouc) |
|---|
| Text příspěvku je zaměřen na sledování způsobů, jakými děti předškolního a mladšího školního věku konstruují odpovědi na otázky přesahující jejich kognitivní rámec. Materiál pro analýzu byl získán přepisem devíti vydání pořadu Neviňátka. Otázky kladené dětským respondentům moderátorkou pořadu obvykle přesahovaly jejich dosavadní komunikační kompetence, děti přesto kooperovaly; při vytváření odpovědí jsme vysledovali některé tendence, jako např. snahu použít v odpovědi známou lexikální jednotku nebo jednotku blízkou hláskovým složením, parafrázovat názor blízké „autority“ a nebo aktivizovat dřívější zkušenosti získané v naprosto odlišném sociálním kontextu. |
| diskuse | 1 |
| Víceslovné názvy rostlin a živočichů a jim konkurující univerbizáty (na materiále Českého národního korpusu) Ivana KOLÁŘOVÁ (Brno) |
|---|
| Příspěvek sleduje výskyt univerbizátů v současné češtině mezi názvy živé přírody. Vychází přitom z textů reprezentativních korpusů ČNK SYN2000, SYN2005, SYN2006PUB. Ukazuje se, že univerbizáty se uplatňují stále častěji v textech různých stylových oblastí, včetně textů publicistických s odbornou tematikou a textů odborných. |
| diskuse | 3 |
| Lexikální jednotky v mluvě současné české mládeže Kateřina JECHOVÁ (Olomouc) |
|---|
| Příspěvek se věnuje problematice českého jazyka a zejména nově užívaným výrazům, jež v naší mateřštině a především v lexikonu dospívající mládeže (jedinci ve věku 11 – 15 let) postupně zdomácnily a jež jsou nedílnou součástí jejich lexikální zásoby. Jazykový materiál, použitý v následujícím textu, je získán analýzou vybraných televizních pořadů (hudební pořady, televizní reklama) a rozborem seriozního i bulvárního tisku, zejména pak dívčích časopisů. Poukazujeme rovněž na aktuální změny, k nimž v jazyce, jakožto dynamickém systému, stále dochází, uvádíme i konkrétní příklady tzv. modernismů současného jazyka a typických rysů mluvy současné dospívající generace. |
| diskuse | 2 |
| K slovotvorné utvářenosti vybraných neologismů Darina HRADILOVÁ (Olomouc) |
|---|
| Příspěvek je zaměřen na problematiku slovotvorné utvářenosti vybraných neologismů, a to konkrétně těch, které vznikají derivací od přejatých slovotvorných základů. Materiál pro analýzu byl získán excerpcí slovníku neologismů a následně analyzován kvantitativně i kvalitativně se zřetelem k tomu, jaký typ pojmenování a jakými slovotvornými prostředky je od cizích slovotvorných základů derivován. Cílem příspěvku je zjistit, zda přejaté slovotvorné základy ovlivňují charakter derivace inovacemi či anomáliemi. |
| diskuse | 0 |
| Podmínky pro výuku komunikace na ZŠ v předmětu Český jazyk a literatura Radana METELKOVÁ SVOBODOVÁ (Ostrava) |
|---|
| Autorka příspěvku věnuje pozornost komunikačnímu pojetí výuky českého jazyka a literatury, čímž se snaží objasnit důležitost jeho začlenění do výuky na základní škole. Pokouší se vysvětlit, jak mohou učitelé mateřštiny propojováním vnitropředmětových vztahů učinit výuku zajímavější, přitažlivější a zároveň využitelnou v dalším běžném životě. Příspěvek se neomezuje pouze na vymezení teoretických východisek, prezentuje také část výsledků autorčiných výzkumných šetření souvisejících s danou problematikou. |
| diskuse | 4 |
| Interkulturalita a interkulturní komunikace Andrea ZAHRADNÍKOVÁ (České Budějovice) |
|---|
| Příspěvek představuje vznikající disertační práci, jejímž ústředním tématem je interkulturalita. Pozornost je věnována aktuálnímu významu zvoleného tématu a problematice vymezení základních pojmů. Dále je pojednáno o kulturních rozdílech, které mohou být příčinou řady komunikačních problémů, o nezanedbatelné roli národních stereotypů a vytváření obrazu cizinců v psaných textech. Je poukázáno na dosavadní neexistenci studie reflektující interkulturalitu v beletristických textech, jejíž vytvoření je cílem představované práce. |
| diskuse | 2 |
| Projevy interkulturality a formy interkulturní komunikace v čechoamerickém periodickém tisku Alena JAKLOVÁ (České Budějovice) |
|---|
| Příspěvek pojednává o projevech interkultuality a interkulturní komunikace zachycených v česky tištěných novinách a časopisech vydávaných na území USA v období od poloviny 19. století po současnost. |
| diskuse | 0 |
| Tvoření příčestí činného v běžně mluveném jazyce Jindřichova Hradce Martina IREINOVÁ (Brno) |
|---|
| Příspěvek je věnován tvoření příčestí činného sloves 1. a 2. třídy v běžně mluveném jazyce nejstarší generace Jindřichova Hradce. Pozornost se zaměřuje na typy nesl, pekl a tiskl, distribuci jednotlivých podob příčestí činného těchto typů a na jejich procentuální zastoupení. Výsledky výzkumu v Jindřichově Hradci jsou konfrontovány s rezultáty, k nimž dospěli autoři v jiných městech, a s materiálem uvedeným v korpusech mluveného jazyka. |
| diskuse | 0 |
| Rozšiřování slovní zásoby prostřednictvím frazeologie - 2. období 1. stupně ZŠ Jana HYPLOVÁ (Ostrava) |
|---|
| Text příspěvku se zabývá jedním ze základních cílů vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura v RVP ZV, který směřuje k rozvoji komunikační kompetence, zvláště řečové kultury žáků 1. stupně ZŠ. Součástí článku je i konkrétní realizace práce s textem vedoucí ke znalosti frazeologismů, ve které autorka článku spatřuje významné obohacení vyjadřování žáků. |
| diskuse | 2 |
| Co sděluje časové adverbium HNED Eva HÖFLEROVÁ (Ostrava) |
|---|
| V příspěvku se sondou do materiálu dvou korpusových souborů ČNK – SYN2005 a ORAL2008 zjišťuje, za jakých okolností se užívá adverbium hned, má-li být uplatněn jeho časový význam. Ověřuje se tak hypotéza, že ve vyjádření časového významu pomocí příslovce je ve značné míře obsažen hodnotící postoj mluvčího. Umístění adverbia do časového pásma a gramatické kategorie řídícího slovesa, zejména způsob a vid, nabízejí nový pohled na vztah rozvoje myšlení a řeči. Článek navazuje na starší autorčin text o výskytu a platnosti slova vždycky. |
| diskuse | 0 |
| Deminutiva v internetové komunikaci Radim ŠINK (Ostrava) |
|---|
| Příspěvek stručně charakterizuje nejdostupnější formy internetové komunikace a poukazuje na frekventované užívání zdrobnělin v jazykových projevech jejich účastníků. V textu jsou uvedeny příklady zdrobnělých přezdívek a způsoby, jakými jsou ze slovotvorného hlediska vytvářeny. |
| diskuse | 0 |
| Strategie zvládání zátěže učitelů českého jazyka Lucie KŘEMÉNKOVÁ (Olomouc) |
|---|
| Příspěvek je zaměřen na problematiku zátěže, respektive na strategie využívané při jejím zvládání. Výzkumná data byla získána z probíhajícího šetření zabývajícího se problematikou spokojenosti učitelů obecně. Povolání učitele se drží na prvních místech žebříčku, co se exponované zátěže týče. Zátěž je specifická oblast, která je od tohoto povolání neoddělitelná. Pro práci učitele je proto zásadní naučit se využívat metody a techniky využitelné k rozšíření prostoru potřebného k manipulaci s tímto nežádoucím jevem. Cílem příspěvku je seznámit čtenáře s přístupem učitelů českého jazyka ke zvládání stresu a také s jejich schopnostmi a dovednostmi se v této oblasti kompetentně pohybovat. |
| diskuse | 0 |
| Slovotvorné kategórie a postupy v Malom slovotvornom slovníku slovenčiny na pozadí detskej reči Katarína VUŽŇÁKOVÁ (Prešov) |
|---|
| V príspevku sa zameriavame na tvorbu slovotvorného slovníka slovenčiny, ktorý by mal slúžiť na pedagogické účely. Vychádzame z myšlienky, že opis jazyka by mal korešpondovať s jeho osvojovaním si. Preto opisujeme vývin detskej reči vzhľadom na slovotvorbu. Sledujeme spôsob používania a tvorenia slovotvorne motivovaných slov v detskej reči a kognitívne štruktúry detskej mysle (psycholingvistické a neurolingvistické aspekty vývinu reči) a na základe toho zdôvodňujeme výber slovotvorných kategórií a postupov v Malom slovotvornom slovníku slovenčiny. Naznačujeme spôsob zaznamenávania jednotlivých hesiel v lexikografickej práci a polysémiu slovotvorných formantov v jazyku. |
| diskuse | 1 |
© Ostravská univerzita 2008 - 2024
Ostravská univerzita, Dvořákova 7, 701 03 Ostrava