Katedra sociální geografie
a regionálního rozvoje
Přírodovědecká fakulta
Ostravská univerzita v Ostravě
Kranichova 8
710 00 Ostrava - Slezská Ostrava
Katedra sociální geografie
a regionálního rozvoje
Přírodovědecká fakulta
Ostravská univerzita v Ostravě
Kranichova 8
710 00 Ostrava - Slezská Ostrava
Velmi děkujeme profesoru Arnoštu Wahlovi za jeho laskavé svolení s uveřejněním jeho textu o historii sjezdů ČGS.
Každý sjezd byl a je v životě naší Společnosti významnou aktivitou, do které se zapojovaly členové i orgány Společnosti. Ve 106. roce své činnosti organizuje Společnost 20. jubilejní sjezd. Každý z předcházejících sjezdů hodnotil uplynulé období, informoval o novinkách a nových idejích v geografii a jejich disciplínách. Sjezdy byly rovněž významným aktem v životě Společnosti, vyslechl zprávy o činnosti a hospodaření Společnosti a volil nové orgány Společnosti.
První až osmý sjezd se uskutečnil v Československé republice, devátý až sedmnáctý sjezd se uskutečnil v Československé socialistické republice, osmnáctý a devatenáctý sjezd se uskutečnil v České republice. První až čtrnáctý sjezd byl sjezdem československých geografů/ /zeměpisců a uskutečňoval se na území Čech, Moravy, Slezska a Slovenska. Následující sjezdy už organizovaly národní geografické Společnosti. V českých zemích se uskutečnilo 15 sjezdů, na Slovensku 4 sjezdy v Bratislavě – 2. sjezd v roce 1933, 6. sjezd ve Smolenicích v roce 1955, 10. sjezd v roce 1965 v Prešově a 14. sjezd v Levicích v roce 1978.
| Místa konání sjezdů Společnosti v českých zemích: | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| BRNO | 1. | 1930 | 7. | 1957 | 15. | 1981 |
| PLZEŇ | 3. | 1935 | 13. | 1975 | ||
| OLOMOUC | 4. | 1937 | 11. | 1969 | ||
| PRAHA | 5. | 1947 | 18. | 1999 | 19. | 1998 |
| OPAVA | 8. | 1959 | ||||
| TEPLICE | 9. | 1962 | ||||
| ČESKÉ BUDĚJOVICE | 12. | 1972 | ||||
| ČELÁKOVICE | 16. | 1984 | ||||
| OSTRAVA | 17. | 1987 | ||||
Po stránce organizační se vždy konalo plenární zasedání a v závěru sjezdu exkurze (exkurze nebyly součástí 1., 2., 18. sjezdu). O odborné orientaci sjezdů vypovídá počet sekcí a jejich zaměření. Sekce byly organizovány podle geografických/kartografických disciplín - např. sekce fyzickogeografická, ekonomickogeografická, antropogeografická, kartografická, pole regionů - např. slezská, severočeská, jihočeská, podle profesí - např. rybníkářská. Sekce životního prostředí byla poprvé organizována v roce 1975. Sekce geoinformatická a GIS se stala součástí sjezdu v roce 1998. Sekce školská provázela většinu sjezdů (vyjímky 1. sjezd, 11. a 18. sjezd). Přehled sekcí je v příloze.
Mezi 1. a 20. sjezdem uplynulo 71 roků. Na život a aktivity Společnosti působila řada vnějších vlivů (protektorát, sovětská intervence, rozpad Československa), které ovlivnily pravidelnost v pořádání sjezdů. Jednadvacáté století dává šanci České geografické společnosti uspořádat 24 sjezdů, tj. 21. – 45. sjezd.
Přejme České geografické společnosti, jejím členům a členkám, české geografii, geografickému a kartografickému vzdělávání na základních a středních školách a profesní geografické a kartografické vysokoškolské přípravě úspěšná léta a celé století.
Ustavující valná hromada České společnosti zeměvědné byla svolána do Prahy do měšťanské Besedy pražské na 1. května 1894, krátce po schválení Stanov Společnosti c. k. místodržitelstvím v Praze (15. 4. 1894). „Nechyběl tu ze zasloužilých předních zástupců geografie nikdo, a také střední a mladá generace odborná byla hojně shromážděna.“
Řízení valné hromady se ujal nestor českých geografů dvorní rada prof. dr. Karel rytíř Kořistka.
Do výboru byli zvoleni mimo jiné:
Členský příspěvek byl stanoven na 3 zlaté ročně.
Na závěr valné hromady vystoupil prof. dr. J. Palacký, který vyjádřil radost z toho, že Společnost vznikla, „přál jí všeho zdaru a pronesl několik vzácných pokynů, jak by bylo lze činnost její organizovati, aby došlo rozšíření, pokud možno, největšího“.
Na ustavující valnou hromadu navázala dne 20. října 1894 řádná valná hromada, která se uskutečnila ve velké přírodovědecké posluchárně univerzity na Karlově náměstí. Úvodní Oslovení přednesl J. Woldřich. Následovala zpráva tajemníka J. Metelky o činnosti za období od 1. 5. do 1. 10. 1894. Společnost registrovala 131 členů řádných a 25 členů činných. Jako zakládající členi byli uvedeni:
Čestnými členy byli jmenováni:
Zasedání vyslechlo informaci o přípravách na vydání Sborníku.
Po skončeném jednání přednesl prof. Augustin, „za napjaté pozornosti všech přítomných rozpravu svou: O podnebních poměrech v Praze“.
V prostorách Zeměpisného ústavu Masarykovy univerzity připravil brněnský sjezd odbor Společnosti s přípravným výborem. Jeho členy byli profesoři brněnské univerzity a techniky B. Horák, Fr. Koláček, A. Semerád a Fr. Vitásek. Předsedou Společnosti, přejmenované na mimořádné valné hromadě 1. 12. 1920 na Československou společnost zeměpisnou od téhož dne Stanislav Nikolau. Zastoupeny byly všechny univerzity i techniky svými profesory a docenty. Sjezd měl zástupce Vojenského zeměpisného ústavu, ČAV a Československé společnosti pro mineralogii a geologii. V roce 1930 registrovala Společnost 526 členů.
První sjezd se soustředil hlavně na problémy spojené s novým rozdělením naší části Karpat, na geografické názvosloví, pomístní názvy, sestavení programu geomorfologické práce v Československu, na otázky československého regionalismu a na řešení některých kartografických problémů. Na pořadu byla i neutěšená finanční situace Společnosti.
Byla vytvořena komise připravující vydání sbírky topografických a kartografických výrazů ve slovanských řečech, řešilo se rovněž geografické pojmové názvosloví. Fr. Koláček se rozhodl vzít za základ francouzské názvosloví a z dokončených prací převzít i literaturu a zjistit české názvy.
V této době se již postupně vydávala Československá vlastivěda a kromě toho se vyvíjel i čilý oblastně vlastivědný ruch. V. Švambera předvedl dosud neznámou mapu Čech - Crigingerova typu.
V závěru sjezdu upozornil Fr. Koláček, že Společnost již před lety zmeškala možnost vydávat učebnice. Připomeňme, že Společnost začala tuto možnost využívat teprve po roce 1990. Výměna Sborníku probíhala s 87 partnery.
Předsedou Společnosti byl od roku 1931 Václav Švambera.
Na programu sjezdu byly projednány jednotlivé problematiky ve čtyřech sekcích. Přihlášeno bylo 65 referátů, 52 z nich bylo předneseno. V sekci kartografie, historická geografie a literatura bylo uveřejněno 17 přednášek, z nichž k nejvýznamnějším patřila přednáška K. Kuchaře o stavu soupisu starých map Čech. V sekci pro fyzický zeměpis bylo odpřednášeno celkem 18 přednášek, v sekci antropogeografické 15 a v sekci pro školskou geografii bylo 6 přednášek. Nejvýznamnější byly referáty o rozsahu materiálu ve středoškolských učebnicích včetně jejich ilustrovaného doprovodu.
Diskuse a rezoluce v závěru sjezdu vyústily v některé závažné požadavky, které měly určit hlavní linii další geografické práce u nás. Tak se pro geografické účely měly soustavně pořizovat letecké snímky, navrhovalo se rozšíření sítě horských meteorologických stanic na Slovensku ve výši nad 2000 m a také zřízení stálé meteorologické stanice a horské observatoře na některém z tatranských vrcholů. Realizace proběhla na Lomnickém štítě.
Sjezd doplňovaly i exkurze do bratislavského přístavu a do Malých Karpat. Byl vydán sborník 2. sjezdu československých geografů.
Sjezd se konal pod záštitou ministra školství a národní osvěty J. Krčmáře. Předsedou Společnosti byl stále Václav Švambera.
Členy organizačního výboru byli V. Švambera, K. Kuchař a Fr. Štůla. Témata sjezdových přednášek opět schvaloval Národní komitét geografický. Bylo odpřednášeno 73 přednášek a uskutečnila se dvě plenární zasedání, zahajovací a závěrečné. V sekcích bylo osm zasedání a dvě přednášky byly určeny pro širší veřejnost. Z exkurzí proběhly čtyři přímo v Plzni, jedna v okolí. V budově plzeňské obchodní akademie byla pod záštitou K. Kuchaře uspořádána ve dnech 22. 9. – 3. 10. 1935 jako první tohoto druhu u nás výstava světové kartografie. K. Kuchař připravil i její katalog.
Vlastní sjezdové akce se konaly ve čtyřech sekcích a v sekci P pro Plzeňsko.
Ve sjezdových rezolucích se objevily návrhy pro revizi všech našich kartografických archívů a mapových sbírek pro kartografii a doporučení, zřídit observatoř na Lomnickém štítě. Na návrh J. Korčáka byla přijata rezoluce, aby se za základ regionálního členění Československa použilo starého rozdělení na kraje (Slovensko - župy).
Sjezd upozornil ministerstvo školství a národní osvětu, že osnovy z roku 1933 nevyhovují ve vyučování zeměpisu a doporučil jejich plné přepracování.
Dále bylo doporučeno zvýšit počet vyučovacích hodin ze zeměpisu, zvláště ve vyšších třídách středních škol a přesnější schvalování učebnic a jiných zeměpisných pomůcek. Sjezd ocenil životní práci prof. V. Švambery, „za znamenité vybudování geografického ústavu Karlovy univerzity“.
Čtvrtý sjezd se uskutečnil pod záštitou starosty města R. Fischera. Sjezdu předsedali gen. K. Rousek, plk. J. Čermák, dr. J. Auerhan, prof. V. Dědina a dr. J. Král a předseda Společnosti Václav Švambera.
Sjezd přinášel jednak účty z vykonané práce, jednak hledal ve společných debatách nové cesty. Jednalo se v šesti sekcích. Sjezd zdůrazňoval dynamickou metodu ve vědecké práci a požadoval zaměření geografické tematiky na potřeby praxe a zdůrazňoval význam statistiky v ekonomickogeografickém bádání.
První sekce byla určena pro přednášky z historického zeměpisu a kartografie, druhá z biogeografie, třetí pro vyučování geografie ve školách, čtvrtá pro fyzický zeměpis, pátá pro antropogeografii a šestá byla exkurzní.
Na sjezdu se rovněž probrala řada zpráv o rezolucích a návrzích z minulého plzeňského sjezdu. Olomoucký sjezd mj. požadoval zaměření geografické tematiky na potřeby praxe a vlastně prvně upozornil i na význam statistiky v ekonomickogeografickém výzkumu. Účastníci mohli zhlédnout jako doplněk velmi zdařilou výstavu plánů olomouckého městského archivu. Navazovala také řada exkurzí po městě. Zajímavá byla i výstava kartografické produkce ve studijní knihovně. Při exkurzích se mohli účastníci seznámit v terénu se severní částí Hornomoravského úvalu na trase Lutín-Příkazy-Mladeč-Bouzov-Svatý Kopeček a pak ještě s oblastí Lipníku nad Bečvou.
Sjezd byl zahájen ve velké posluchárně Přírodovědeckých ústavů Karlovy univerzity. Po uvítání J. Kunským následoval projev předsedy Společnosti a tohoto sjezdu Josefa Pohla - Doberského na téma Poslání československého zeměpisce ve a mimo školu, v němž nastínil hlavní cíle naší geografie.
Pak navázaly přednášky v jednotlivých sekcích. První sekce měla tematiku z historické geografie a kartografie, druhá se zaměřila na fyzickou geografii a kartografii, třetí sekce byla antropogeografická a čtvrtá sekce probírala školskou problematiku.
Mezi rezolucemi zazněla potřeba vysokoškolských učebnic fyzické geografie. Požadovalo se také urychlené vydání zákona na ochranu přírody s upozorněním, že téměř všechny státy již mají takový zákon. Ve školské sekci se doporučovalo ponechat učiteli úplnou svobodu při výběru učebních metod. Měla se uplatnit tzv. pracovní škola.
Druhý den sjezdu vyplnily exkurze po Praze. První skupina navštívila Českomoravské strojírny ve Vysočanech, Libni a Karlíně, druhá se zabývala prohlídkou Vojenského zeměpisného ústavu.Odpoledne proběhla prohlídka Zeměměřičského úřadu, pak návštěva Náprstkova muzea s výstavou cestovatele Emila Holuba. Závěrem sjezdu se uskutečnila dvoudenní exkurze do severozápadních Čech, na níž se podílelo 312 účastníků.
Počet členů Společnosti se zvýšil na 706 osob.
Šestý sjezd se konal na smolenickém zámku a jeho hlavní heslo znělo Pomoc geografie při výstavbě hospodářství v Československu.
Sjezd zahájil předseda Společnosti (od roku 1946) prof. Josef Pohl - Doberský.
Hlavní referáty přednesli: akademik O. Pavlík, prof. M. Konček, doc. F. Roubík, dr. C. Hruška, prof. J. Krejčí. První den odpoledne proběhlo v plénu šest základních přednášek. Druhý den probíhala ve dvou sekcích další sjezdová jednání. Společnost dala pokyn, aby se jednalo s prezidiem ČSAV o vybudování Geografického ústavu ČSAV, v němž by byly zastoupeny všechny geografické obory. Navrhovalo se i obnovení Zeměpisné komise při ČSAV, která by připravila vybudování tohoto ústavu. Sjezd podpořil důležitost práce všech geografů na průzkumu pohraničních oblastí. Ministerstvu kultury se doporučovalo, aby zřídilo nakladatelství geografické literatury nebo aspoň soustředilo vydávání této literatury do některého stávajícího nakladatelství. Sjezd dospěl k názoru, že historická geografie náleží do oboru geografických věd. Byl to zároveň i výraz nesouhlasu s jejím přičleněním k Historickému ústavu ČSAV. Ministerstvu školství měl být podán zdůvodněný návrh, aby vyučování zeměpisu bylo zavedeno do všech odborných škol. Dohodlo se také, že sjezdy se mají pořádat vždy po dvou letech.
V posledních dvou sjezdových dnech se uskutečnily exkurze. Fyzickogeografická vedla do oblasti trnavské a nitranské tabule, pak do východních svahů Malých Karpat. Ekonomičtí geografové zavítali do Vysokých Tater.
Organizací brněnského sjezdu byla pověřena pobočka Společnosti v Brně. Novým předsedou Společnosti byl od roku 1956 Ubald Kolařík.
Předseda Společnosti vyslovil politování, že dosud u nás nemáme zeměpisný ústav, že byly zrušeny dva zeměpisné kabinety v ČSAV a zdůrazňoval, že by bylo potřebné zřídit regionální pracoviště, a to nejen u fakult, ale hlavně v ČSAV. Na sjezdovém jednání proběhlo 28 referátů, z toho čtyři hlavní, dále 13 referátů v sekci pro kartografii a fyzickou geografii a 11 referátů v sekci pro historický a hospodářský zeměpis.
Z hlavních referátů upoutal nejvíce Kuchařův na téma Současné práce a problémy kartografie, ve kterém mj. rozebíral problém generalizace mapy. V první sekci hovořil Novák na téma Passyho a Bayerovy mapy Moravy. Ve druhé sekci pak zaujala Korčákova přednáška o závislosti vnitřních migrací na hustotě zalidnění.
Na tomto sjezdu se ustanovila komise pro vypracování druhého národního atlasu Československé republiky, který pak vyšel až roku 1966. Josef Kunský navrhl lepší organizační strukturu sjezdů, a ta byla přijata.
Dva a půl dne bylo věnováno exkurzím. Po Brně se konaly zároveň historickogeografická a fyzickogeografická exkurze. První den se navštívila oblast jihozápadně od Brna, druhý den oblast Ždánického lesa a Dolnomoravského úvalu.
Nejen počtem účastníků, ale také organizací, průběhem i obsahovou stránkou patřil tento sjezd k nejúspěšnějším. Společnosti předsedal Ubald Kolařík.
Kromě zásadních referátů z jednotlivých oborů, kde např. Josef Kunský hovořil O stavu současného zeměpisu v Československu a nevyhýbal se otevřené kritice nedostatků. L. Zapletal a K. Kuchař připravili program ke Slezskému regionu a vývoji zeměpisu ve Slezsku. O současném stavu čsl. mapové tvorby a jejich problémech hovořili O. Roubík a O. Kudrnovská. Problematiku fyzické geografie představil J. Sládek, problematiku hospodářského zeměpisu M. Blažek. Současný stav školského zeměpisu a perspektivy jeho vývoje zpracoval a přednesl O. Tichý.
Sjezdová jednání se uskutečnila v šesti sekcích. V slezské sekci bylo 9 referátů, v sekci pro fyzický zeměpis proběhlo 6 referátů, sekce pro historický zeměpis měla na programu 7 referátů, v sekci pro hospodářský zeměpis jich bylo 9 a sekce pro školský zeměpis měla 3 referáty. Vlastní sjezdová jednání předcházel společenský večer a až další den dopoledne proběhly úvodní zásadní přednášky. Následující den proběhly referáty v jednotlivých sekcích.
Další den se uskutečnily exkurze. První se zaměřila především na Hlučínsko a na oblast Nízkého Jeseníku, druhá zase především na oblast ostravsko-karvinskou. Sjezd doplňovala i výstava zeměpisné literatury. Závěrečné jednání zhodnotilo sjezd a připravilo i rezoluce.
Devátý sjezd byl pořádán pobočkou v Ústí nad Labem v lázních Teplice. Předsedou sjezdu byl úřadující místopředseda Společnosti prof. Jaromír Korčák a heslo sjezdu znělo: „Zeměpis, pomocník při budování ČSSR“. Sjezdová jednání probíhala v malém sále teplického divadla, kromě jednání kartografické, historickogeografické a školské sekce. Ta se konala v budově průmyslové školy.
Kromě základních referátů z jednotlivých oborů, přednesených v plénu, zasedalo celkem šest sekcí: severočeská, fyzickogeografická, ekonomickogeografická, historickogeografická, kartografická a školská. Bylo předneseno celkem 44 referátů, z nichž mezi nejhlavnější patřil Kuchařův o přípravě národního atlasu.
V rámci sjezdu se také uskutečnily dvě celodenní exkurze. První vedla na Děčínsko, druhá do oblasti hnědouhelné pánve. Kromě toho pořadatelé připravili pro účastníky návštěvu muzea v Teplicích, dále termálních pramenů Pravřídla a mezinárodního fotografického festivalu.
Mezi přijatými sjezdovými rezolucemi zazněl opětovný požadavek na zpracování geografického terminologického slovníku, fyzicko-geografické rajonizace Československa a uskutečnění geografického výzkumu menších vybraných oblastí za spoluúčasti místních zeměpisných pracovníků.
V průběhu tohoto sjezdu se také prvně sešlo na základě usnesení ústředního výboru Československé společnosti zeměpisné i valné shromáždění, spojené s volbou nového ústředního výboru na tříleté období. Jaromír Korčák byl zvolen předsedou Společnosti.
V Prešově se uskutečnil jubilejní desátý sjezd Společnosti, který organizačně zajistily slovenské pobočky. Předsedou Společnosti byl Jaromír Korčák.
Sjezd se soustředil na řešení problémů s tematikou o východním Slovensku, dále potom se zaměřil na studium malých oblastí ČSSR, geografickou rajonizaci ČSSR a na otázky školské geografie. Bylo rozhodnuto, že se na plenární zasedání zařadí zhodnocení práce čs. geografů za uplynulé mezisjezdové období, jakož i určení jejího směru pro budoucnost.
Jednání proběhlo v pěti sekcích. První byla věnována východnímu Slovensku a odeznělo v ní celkem 16 referátů, v nichž převažovala fyzickogeografická problematika východního Slovenska. V druhé sekci, zahrnující především otázky geografické regionalizace, proběhlo 17 referátů. Ve třetí sekci, o problémech a pojetí školské geografie, se uskutečnilo jedenáct referátů. Čtvrtá sekce s titulem Příspěvky ke studiu malých oblastí měla šestnáct referátů. Dodatečně byla zřízena ještě pátá, zahraniční sekce, v níž proběhlo devět referátů. Závěrečné plenární zasedání sjezdu se konalo 3. září. V hlavním sále prešovského Parku kultury. Hned po skončení přednáškové části se konalo valné shromáždění Československé společnosti zeměpisné, kde se odsouhlasila úprava organizačního řádu Společnosti. Proběhly také volby do hlavního výboru a ve funkci předsedy se znovu objevil Jaromír Korčák. Ve dnech 4. a 5. září se uskutečnily dvě exkurze. První vedla do Východoslovenské nížiny a druhá vedla do Vysokých Tater.
O rok odložený jedenáctý sjezd Společnosti se uskutečnil v rámci oslav jejího pětasedmdesátiletého trvání. V Horce u Olomouce byla tehdy odhalena pamětní deska zasloužilému členu Společnosti Františku Machátovi. Novým předsedou Společnosti byl zvolen František Nekovář.
Novinkou sjezdu bylo, že ústřední výbor, včetně předsedy, byl zvolen tajným hlasováním. Tajné hlasování proběhlo ovšem pouze na tomto sjezdu. O přípravných pracích pro sjezd byla geografická veřejnost v geografickém tisku předem informována.
Slavnostní zahájení se konalo ve velkém sále olomouckého Národního domu. Druhý den začalo vlastní sjezdové jednání třemi obsáhlými přednáškami, a pak probíhaly referáty ve dvou sekcích. První sekce byla pro fyzickou geografii a kartografii, kde proběhlo 12 vystoupení a 11 vystoupení proběhlo v sekci pro hospodářskou geografii. V rámci sjezdových akcí proběhlo mj. kolokvium ústřední odborné skupiny pro historickou geografii a pracovní schůzka skupiny pro ekonomickou regionalizaci. Souběžně se konala i jednání členů Akademického odboru Společnosti. Hovořilo se o vysokoškolských učebních textech, geografických exkurzích a také o umisťování absolventů studia geografie po absolutoriu.
Po skončení přednáškové části se uskutečnila valná schůze. Valné shromáždění schválilo jako obvykle jedenáct bodů navržených sjezdových rezolucí, v nichž se např. znovu hovořilo o důležitosti získat vhodnou místnost pro umístění knihovny ČSZ, zahájit přípravy k vydání geografického terminologického slovníku a další.
Ve dvou dnech proběhly exkurze za účasti 115 návštěvníků. Podívali se na málo známé výběžky Osoblažský a Javornický.
Předsedou Společnosti byl na českobudějovickém sjezdu zvolen Miloš Nosek. Sjezdová jednání se uskutečnila v plénu – tematická kartografická tvorba, školská geografie, jednotná soustava školských kartografických pomůcek, jihočeská rybníkářská krajina, geografické problémy životního prostředí. Úvodní referáty byly věnovány Novohradským horám a rozvoji geografické vědy.
Na schůzi předsednictev se konstatovalo na základě pokynů Komise pro vědecké společnosti ČSAV, že Česká společnost zeměpisná bude nadále používat dřívější označení Československá společnost zeměpisná, avšak s působností jen na území Čech, Moravy a Slezska. Vlastní slavnostní zahájení sjezdu se konalo 3. července odpoledne, avšak pod kontrolou ideologických činitelů. Tato kontrola byla i na dalších sjezdech.
V sekci pro školskou geografii bylo patnáct referátů, z nichž referáty o didaktice měly význam pro další rozvoj školské geografie. Další speciální sekce byla rybníkářsko-jihočeská a proběhlo v ní 11 referátů.
V posledních dvou dnech sjezdu proběhly exkurze. Fyzickogeografická vedla do Novohradských hor, kdy byl dosažen i jejich nejsevernější cíp a také státní přírodní rezervace Žofínský prales. Ekonomickogeografická exkurze si prohlédla nejprve podnik Kooh-i-noor, pak papírny ve Větřní, Český Krumlov a Lipenskou přehradu. Den nato se konala rybníkářská exkurze, při níž účastníci spatřili rybníky Velký a Malý Tisý, Rožmberk a pak se seznámili i se Zlatou stokou.
Součástí sjezdu byla výstavka kartografické tvorby.
Ke sjezdovému jednání byla M. Noskem a J. Demkem připravena rozsáhlá zpráva Naše geografie 1972-1975. Obsahovala informace o hlavních řešených problémech, o uplatňování geografie v praxi, srovnávání české geografie se stavem a trendy v zahraničí a perspektivy české geografie. Prof. M. Nosek připravil a přednesl rozsáhlou zprávu o činnosti. Vstupní referát o československé geografii přednesl L. Mištera. Hostem sjezdu byl prof. P. Jagoš (náměstek ministra školství), který pronesl významný projev: Geografie – předmět v popředí společenské praxe. Předsedou Společnosti byl zvolen Otakar Tichý.
Na tomto sjezdu byl prvně omezen počet sekcí, na 3. Tím se pak jednání mohlo soustředit na hlavní problematiku. Pro sjezdová jednání již byla předem připravena řada tištěných materiálů.
Hlavní jednání zahájil Noskův zásadní referát nazvaný Československá geografie v mezisjezdovém období.
Společné zasedání sjezdu se věnovalo postavení zeměpisu ve výchovně-vzdělávacím procesu. Ústřední výbor vypracoval v tomto směru i memorandum pro ministerstvo školství. Druhé hlavní téma bylo Ochrana a tvorba životního prostředí. Dále zasedala sekce ekonomická a sekce regionální geografie. Hovořilo se také o významném podílu geografů na územním plánování.
Připravené exkurze měly na výběr celkem pět tras. První exkurze vedla na západní Šumavu, druhá na Klatovsko a Domažlicko, třetí na Karlovarsko a Sokolovsko, čtvrtá na Chebsko a do ašského výběžku a pátá exkurze se zaměřila na inovační proces ve strukturálních změnách Rokycanska a na návštěvu Plzně.
Jednání sjezdu předsedal Jiří Kousal, který převzal vedení Společnosti v r. 1976 po zemřelém Otakaru Tichém. Ústřední heslo sjezdu Geografie a vědeckotechnická revoluce orientovalo vystoupení v plénu i v sekcích. Referáty E. Mazura a J. Demka obsahovaly hodnocení vývoje československé geografie, úlohu krajinných syntéz, regionálních studií a řešení teoretických problémů v jednotlivých geografických disciplínách. Z orientace sekcí na geografii a životní prostředí, teorii a metody studia přírodní krajiny, na teritoriální socioekonomické jednotky, na kartografickou interpretaci krajiny a na školskou geografii vyplývá důraz na stěžejní problematiku.
Kromě hlavního společného jednání, na němž promluvili zástupci místních administrativních orgánů a zahraničních hostů sjezdu, následoval hlavní referát, podávající přehled o činnosti československé geografie mezi 13. a 14. sjezdem čs. geografů. Nato následovalo jednání ve čtyřech sekcích. Zvláštností sjezdu byla panelová diskuse, která umožnila seznámit se se všemi referáty, navázat bezprostřední kontakt s referujícími a rozvinout i neformální diskusi.
Proběhly i dvě paralelní exkurze po území Podunajské nížiny a přilehlých pohořích.
Na sjezdu došlo i k novému pojmenování Společnosti na Československá geografická společnost (ČSGS). Bylo také upraveno znění dosavadního organizačního řádu o členství v ČSGS. Novým předsedou Společnosti byl zvolen doc. Jaromír Demek.
Brněnský sjezd organizovala Jihomoravská pobočka Společnosti. V čele organizačního výboru byl Václav Novák a předsedou Společnosti byl na sjezdu zvolen Václav Gardavský. Heslo sjezdu znělo Českoslovenští geografové za mír a za socialismus. Sjezd byl zahájen v kongresové hale hotelu Voroněž. Po obvyklých pozdravných projevech proběhly dva hlavní referáty. Po projevech zahraničních delegátů dopolední jednání skončilo a odpoledne pokračovalo na pedagogické fakultě jednání v sekcích. Pro účastníky byly referáty již předem publikovány. V sekci školské geografie referovali přednášející celá svá pojednání, kdežto v sekci věnované progresivním idejím v současné geografii probíhala panelová diskuse.
V době sjezdu byla v Geografickém ústavu ČSAV instalována výstava geografických prací za období 1978-1981. Na sjezdu také jednalo o přípravě učebnic a nových geografických pomůcek.
Ve sjezdových rezolucích se opět zdůrazňovala nutnost aktivně se podílet na realizaci nové československé výchovně vzdělávací soustavy na úseku geografie a předkládat iniciativní návrhy.
Ve dvou následujících dnech proběhly exkurze. První den se jelo na jihozápadní Moravu a druhý den si mohli účastníci zvolit jednu ze čtyř tras: do oblasti Moravského krasu, na Zlínsko, do Bílých Karpat a na Prostějovsko.
Šestnáctý sjezd čs. geografů připravila středočeská pobočka v Čelákovicích a předsedal mu Václav Gardavský. Novým předsedou Společnosti byl zvolen Václav Král. Sjezd se konal v objektu Krajské politické školy a jeho heslo znělo Geografie v socialistické výstavbě Československa. Slavnostní projev pronesl Emil Mazúr.
Pracovní část sjezdu se uskutečnila v šesti tematických okruzích: 1. Geografie v plánovací praxi, výzkum krajiny a životního prostředí, 2. Problémy studia regionálních systémů, 3. Metody výzkumu socioekonomické geografie, 4. Metody fyzickogeografického výzkumu, 5. Geografie ve výchovném systému socialistické společnosti, 6. Kartografie v geografickém výzkumu a praxi. Všechny odborné referáty, jejichž počet převyšoval stovku, vyšly ve sjezdovém sborníků, který účastníci měli k dispozici. Celé jednání se vyznačovalo úsilím o spojení teorie s praxí. Na sjezdu bylo přijato doporučení, aby se v geografické terminologii přijal termín socioekonomická geografie místo ekonomická, a pak planetární geografie místo matematická. Pozornost se věnovala i otázkám výuky geografie na školách a přípravě vysokoškolských geografů. Dále se měla rozvíjet jak teoretická základna geografie, tak především aplikační výstupy pro potřeby praxe.
Dva dny programu byly věnovány sjezdovým exkurzím. První den měli účastníci možnost výběru mezi třemi trasami: Podřipsko; chráněná krajinná oblast Kokořínsko-jih nebo Podřipsko a Mělnicko; Novoborsko. Druhý den následovaly dvě výběrové exkurze v Praze: územně plánovací problematika Prahy a geografie Prahy (metro, Palác kultury, nová sídliště).
Ostravský sjezd čs. geografů se uskutečnil pod určeným heslem Kulturní krajiny v průmyslových oblastech. Sjezd byl slavnostně zahájen ve velké zasedací síni Nové radnice a předsedal mu Václav Král.
Následujícího dne probíhalo jednání v plénu v šesti sekcích. V sekci fyzické geografie se probíral závažný problém inovace v geografii, rozebíral se vývoj geografie ve světě, systém geografických věd, jakož i teorie systémů apod. V sekci pro kartografii se hledaly vztahy mezi geografií a kartografií. V sekci pro geografické prognózy se hovořilo o postavení prognóz v současné geografii. Sekce socioekonomické geografie se orientovala v mezisjezdovém období na monotematické semináře. V sekci pro školskou geografii se zhodnotila práce za období 1984-1987 a sekce pro životní prostředí seznámila účastníky s životním prostředím jako objektem zkoumání geografie a o geografických přístupech ve výzkumu krajin a jejich vztahu k člověku v našich podmínkách.
Pak se v jednotlivých sekcích probral současný stav naší geografie v oblasti vědeckovýzkumné, teoreticko-metodologické a s ohledem na uplatnění geografického poznání v plánovací praxi a také v oblasti školské geografie. Byla přijata řada usnesení, v nichž se hovořilo hlavně o opatřeních k rozvoji geografie, o zaměření jednotlivých sekcí apod.
Následovaly sjezdové exkurze. První den si účastníci mohly vybrat oblast Jeseníků nebo Beskyd, druhý den mezi vodními díly jihovýchodně od Ostravy nebo ostravskou průmyslovou oblast.
Pražský sjezd společnosti, od r. 1990 přejmenované na Českou geografickou společnost se uskutečnil při příležitosti 100. výročí založení České společnosti zeměvědné, přímého předchůdce současné České geografické společnosti. Organizační přípravou sjezdu byla pověřena středočeská pobočka ČGS, která ustavila přípravný výbor.
Slavnostní zasedání se uskutečnilo v aule Karolína Univerzity Karlovy. Program řídil a hlavní projev pronesl předseda ČGS a tohoto sjezdu Václav Gardavský. Do programu byla zařazena přednáška doc. Trávníčka o 100 letech činnosti ČGS.
Slavnostní zasedání bylo ukončeno slavnostním programem.
Týž den odpoledne se v budově Akademie věd ČR uskutečnilo Valné shromáždění ČGS. Na programu byly zařazeny zprávy o činnosti, o hospodaření, revizní zprávy, návrhy změn stanov a volby funkcionářů hlavního výboru. Prezidentem Společnosti byl zvolen Ivan Bičík.
Sjezd českých geografů se konal k příležitosti 650. výročí založení Univerzity Karlovy pod mottem Geografie na prahu 21. století.
Jednání sjezdu předsedal Ivan Bičík. Těžiště pracovního jednání bylo v sekcích. Kromě sekce fyzické geografie a životního prostředí, sekce didaktiky geografie a diskusní sekce Hyde Park, byla pozornost účastníků věnována sekci sociálně ekonomické a sekci kartografie, geoinformatiky a GIS.
Výsledky 19. sjezdu České geografické společnosti plně prokázaly nutnost multidisciplinárního přístupu k hodnocení prostoru a zkoumání role jednotlivých aktérů v tomto prostoru. Česká geografie od posledního sjezdu se více posunula k řešení aktuálních témat české společnosti, posunula se k hledání možností a podmínek pro rozvoj a výrazněji se otevřela ostatním negeografickým disciplínám, na prvém místě demografii, sociologii a ekologii.
Sjezd vyzval redakční radu odborného časopisu Geografie – Sborník České geografické společnosti, aby časopis více publikoval i příspěvky týkající se negeografických výzkumů, které svým tématem přesahují jeden obor.
Sjezd byl ukončen valným shromážděním ČGS a exkurzemi. První exkurze byla orientována na problematiku využití kulturní krajiny v Polabí, druhá seznamovala účastníky s problémy regionálního rozvoje na příkladu bývalého vojenského prostoru Ralsko a automobilky Škoda Mladá Boleslav a třetí exkurze byla věnována problému suburbánního bydlení a vymisťování některých aktivit z Prahy.
Mottem jubilejního sjezdu bylo: Evropská integrace – česká společnost a krajina.
Jednání sjezdu opět předsedal Ivan Bičík, který byl členy HV ČGS zvolen prezidentem společnosti již na své třetí funkční období.
Odborné jednání probíhalo v šesti sekcích. Jejich názvy kopírovaly hlavní oblasti zájmu české geografie: „Proměny krajiny a udržitelný rozvoj“, „Současné sociogeografické procesy“, „Regionální rozvoj a regionalizace“, „Geoinformatika“, „Vzdělávání zeměpisem“ a „Pohraničí, přeshraniční spolupráce a euroregióny“.
Na prvním plenárním zasedání byli představeni vítězové celostátního kola soutěže o nejlepší studentskou vědeckou práci a byly jim předány ceny.
Sjezdové exkurze směřovaly do různých míst severních Čech a přilehlých oblastí Německa a jejich cílem byla mj. prohlídka území zasaženého stoletou povodní, která zasáhla tento kraj pouhé dva týdny před zahájením sjezdu. Účastníci tak mohli na vlastní oči vidět např. nedávno zaplavené nižší části Ústí nad Labem kolem nádraží, těžce postižené Hřensko, či labské vlečné čluny, usazené na suchu ve vzdálenosti několika desítek metrů od řeky v okolí Děčína.
Společnost přijala k důsledkům katastrofálních povodní stanovisko, které bylo zveřejněno ve 4. čísle 107. ročníku Geografie (2002).
Mottem sjezdu bylo: Česká geografie v evropském prostoru. Motto navazovalo na skutečnost, že se budějovický sjezd konal dva roky po vstupu Česka do Evropské unie.
Jednání probíhalo v areálu Jihočeské univerzity, kde se konaly plenární zasedání, sekce a bylo tam zajištěno i ubytování i stravování. Účastníci se měli možnost seznámit s jihočeskou metropolí a odborná exkurze směřovala do Novohradských hor.
Do zahájení sjezdu bylo opět zařazeno předání cen vítězům celostátního kola soutěže o nejlepší studentskou vědeckou práci a byly jim předány ceny.
Prezentace 181 referátů byly rozděleny do šesti sekcí: „Sociogeografické procesy“, „Proměny krajiny a udržitelný rozvoj“, „Lokální a regionální politika/rozvoj“, „Kartografie a geoinformatika“, „Výuka zeměpisu a zeměpisem“, „Historická geografie a environmentální dějiny“. Úvodní referáty přednesli politický geograf Petr Dostál, prezident Mezinárodní kartografické asociace Milan Konečný, polární badatel Pavel Prošek, odborník na migrace Dušan Drbohlav a objevitel pramenů Amazonky Bohumír Jánský.
Jednání sjezdu zahájil naposled jako prezident společnosti Ivan Bičík. V průběhu prvního dne sjezdu byl novým prezidentem zvolen Tadeusz Siwek z Ostravské univerzity, který ho řídil v dalších dnech. Ve svém úvodním projevu formuloval tři nejvýznamnější cíle společnosti pro nejbližší období takto: zlepšení prezentace společnosti na internetových stránkách (lehký úkol), přilákat do společnosti více mladých geografů (středně těžký úkol) a zahájit kroky k tomu, aby byla Geografie-Sborník ČGS zařazena mezi časopisy v databázi Web of Science (nejtěžší úkol).
Jednání řídil místopředseda ČSGS prof. Václav Gardavský. Hlavními body programu bylo jednání o změně názvu a stanov Společnosti a volba nového
hlavního výboru. Byl přijat nový název – Česká geografická společnost (ČGS) a poté byly schváleny i nové stanovy. Předsedou ČSG byl zvolen
prof. Václav Gardavský. Dále byli tajnou volbou zvoleni další členové hlavního výboru. Došlo ke zvýšení členského příspěvku na 50,- Kčs
ročně. Zvolený výbor se měl zabývat mj. i problémy Sborníku ČGS, který se dostával do velmi svízelné ekonomické situace.
prameny nepřístupny
| PŘEHLED SEKCÍ NA SJEZDECH ČGS | ||
|---|---|---|
| 1. | 1930 | bez sekcí |
| 2. | 1933 | kartografické a historické geografie, fyzického zeměpisu, antropogeografická, školské geografie |
| 3. | 1935 | kartografie a historické geografie, fyzické geografie, antropogeografie a biogeografie, školské geografie, plzeňská |
| 4. | 1937 | historického zeměpisu a kartografie, biogeografie, vyučování zeměpisu, fyzického zeměpisu, antropogeografie, exkurzí |
| 5. | 1947 | historické geografie a kartografie, fyzické geografie a kartografie, antropogeografie, školská |
| 6. | 1955 | ... |
| 7. | 1957 | kartografie, fyzické geografie, historického zeměpisu, hospodářského zeměpisu |
| 8. | 1959 | slezská, fyzického zeměpisu, historického zeměpisu, školského zeměpisu |
| 9. | 1962 | severočeská, fyzickogeografická, ekonomickogeografická, historickogeografická, kartografická, školská |
| 10. | 1965 | východního Slovenska, geografické regionalizace, školská, geografie malých oblastí, zahraniční |
| 11. | 1969 | fyzické geografie a kartografie, hospodářské geografie |
| 12. | 1972 | školská, rybníkářská – jihočeská |
| 13. | 1975 | ekonomická, regionální geografie, životního prostředí |
| 14. | 1978 | panelové diskuse |
| 15. | 1981 | školská, progresivních idejí (panelová diskuse) |
| 16. | 1984 | bez sekcí, ale tematické okruhy (geografie v plánovací praxi, regionální systémy, výzkum, geografie ve výchově, kartografie v geografickém výzkumu a praxi) |
| 17. | 1987 | fyzické geografie, kartografie, geografických prognóz, socioekonomické geografie, školské geografie |
| 18. | 1994 | bez sekcí |
| 19. | 1998 | fyzické geografie a životního prostředí, didaktiky geografie, diskusní sekce Hyde Park, sociálně ekonomická, kartografie, geoinformatiky a GIS |
© Ostravská univerzita 2008 - 2024
Ostravská univerzita, Dvořákova 7, 701 03 Ostrava