Katedra českého jazyka
a literatury s didaktikou
Pedagogická fakulta
Ostravská univerzita v Ostravě
Mlýnská 5
701 03 Ostrava
Poznámka: Příspěvky jsou ve formátu *.pdf.
| Statusové a korpusové plánování jako součást jazykové politiky Irena BOGOCZOVÁ (Ostrava) |
|---|
| Teoretický model plánování jazyků je v mnohých ohledech univerzální a použitelný pro různé konkrétní národní jazyky. V příspěvku se naznačuje rozdíl mezi plánováním statusu jazyka a jeho kodifikací v příručkách, zdůrazňuje se politický aspekt jazykového plánování, jeho podřízenost ideologii státu, zájmům většinové společnosti, upozorňuje se na možnost dezinterpretace očekávání ze strany běžných uživatelů jazyka. Praktickou část příspěvku tvoří prezentace názorů na kodifikaci, názorů zaznamenaných prostřednictvím příslušného sociolingvistického dotazníku, konkrétně názorů na to jak často a jakým způsobem by vlastně kodifikace měla probíhat. |
| diskuse | 1 |
| Výuka češtiny jako cizího jazyka ve Spolkové republice Německo Vladimíra KŘÍŽOVÁ (Olomouc) |
|---|
| V předkládaném příspěvku se zabýváme možnostmi výuky českého jazyka jako jazyka cizího ve výchovně – vzdělávacím systému jiného státu. Inspirací k sepsání textu byl autentický rozhovor s absolventkou Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, která ve školním roce 2009/2010 působila jako jazyková asistentka na základní škole v Žitavě (Mittelschule an der Weinau in Zittau) ve Spolkové republice Německo. |
| diskuse | 0 |
| Účast české dialektologie v projektu Slovanský jazykový atlas Martina IREINOVÁ (Brno) |
|---|
| Slovanský jazykový atlas patří k nejvýznamnějším projektům slovanské jazykovědy, má mimořádný význam nejen pro lingvistiku, ale i pro řadu dalších vědních disciplín (např. historii, etnologii, kulturologii, religionistiku). Myšlenka celoslovanského atlasu pochází již z r. 1929, uskutečňovat se začala až na přelomu 50. a 60. let 20. století. Jedním ze zakladatelů Slovanského jazykového atlasu byl český lingvista B. Havránek. Z českých dialektologů má významný podíl na tvorbě tohoto jazykovězeměpisného díla J. Bělič, S. Utěšený, A. Vašek, K. Fic, J. Vojtová aj. V současné době česká národní komise zpracovává svazek foneticko-gramatické série Reflexy *tort, *tolt, *tert, *telt. |
| diskuse | 0 |
| Výskum kompozít v slovenčine a češtine ako východisko kognitívneho prístupu k vyučovaniu slovotvorby Katarína VUŽŇÁKOVÁ (Prešov) |
|---|
| V príspevku chceme ukázať históriu a tradíciu výskumu kompozít na Slovensku a v Čechách. Zároveň naznačujeme smerovanie v oblasti súčasnej jazykovedy a alternatívne prístupy k opisu kompozít z pozície kognitívnych vied. Naše úvahy sú ukážkou viacaspektového prístupu ku skúmaniu akéhokoľvek javu v jazyku. Zároveň ich chápeme ako východisko kognitívneho prístupu k vyučovaniu kompozície v slovenčine. Jeho podstatou je chápanie jazyka ako kognitívnej reality a súčasne rešpektovanie vedeckej teórie, kognitívnej a rečovej ontogenézy dieťaťa. |
| diskuse | 1 |
| Anglicismy v komunikaci subkultury skaterů Lukáš HOLČÁK (Olomouc) |
|---|
| V příspěvku se zabýváme subkulturami mládeže jako součástí kultury a shrnujeme nejvýznamnější z nich. Hlavní zájem soustřeďujeme na vyjadřování subkultury skaterů. Všímáme si jejich lexikální zásoby a jejího následného využití. Za nejvýraznějšího činitele obohacování slovní zásoby jednotlivých subkultur považujeme cizí jazyky, z nichž největší podíl zastupuje anglický jazyk. Prvky z anglického jazyka, anglicismy, jsou jedním z charakteristických prvků vyjadřování subkultury skaterů. V rámci výzkumu subkultur jsme provedli průzkum mezi skatery, jehož výsledky v příspěvku prezentujeme. |
| diskuse | 0 |
| Morfologické odlišnosti spisovné a obecné češtiny z pohledu cizince Jaromíra ŠINDELÁŘOVÁ (Ústí nad Labem) |
|---|
| Text příspěvku se týká konkurence spisovné a obecné češtiny, někdy posuzované jako specifický případ jazykové diglosie, která vzbuzuje v českém jazykovém prostředí velkou pozornost. Začlenění běžně mluveného jazyka, výstižněji běžné mluvy jako souboru jazykových prostředků užívaných při běžně mluvené komunikaci, jež nejsou v analytické praxi jazykovědy termínu obecná čeština zřejmě příliš vzdáleny, do výuky češtiny jako cizího jazyka je problémem, se kterým se setkávají učitelé stále častěji. Na základě výzkumu upozorníme na některé morfologické odlišnosti spisovné a obecné češtiny z pohledu cizinců. |
| diskuse | 3 |
© Ostravská univerzita 2008 - 2024
Ostravská univerzita, Dvořákova 7, 701 03 Ostrava