Konference Čeština
- jazyk slovanský 4

Diskuse k příspěvku

Kompetenčné vyučovanie slovenského jazyka

Kompetenčné vyučovanie slovenského jazyka
Ráda bych se vyjádřila k příspěvku dr. Kováčové Kompetenčné vyučovanie slovenského jazyka, neboť mě tento příspěvek velmi potěšil. Autorka zastává názor mnoha nejen českých lingvistů. Jsem ráda, že autorka příspěvku upozornila na tolik potřebné, i když jistě ožehavé téma. Plně souhlasím s autorčiným názorem nutnosti věnovat se hloubkové analýze textu a jeho komplexnímu porozumění, což dělá žákům současné školy velké obtíže, což ostatně také dokazují i výsledky několika realizovaných výzkumů (PISA aj.) a též nutnost rozvíjet komunikační přístup ve vyučování českého jazyka. Děkuji za podnětný příspěvek.
Kateřina Jechová \| 16. 04. 2009 (14:14:35) \| reagovat

Ráda bych se vyjádřila k příspěvku dr. Kováčové Kompetenčné vyučovanie slovenského jazyka, neboť mě tento příspěvek velmi potěšil. Autorka zastává názor mnoha nejen českých lingvistů. Jsem ráda, že autorka příspěvku upozornila na tolik potřebné, i když jistě ožehavé téma. Plně souhlasím s autorčiným názorem nutnosti věnovat se hloubkové analýze textu a jeho komplexnímu porozumění, což dělá žákům současné školy velké obtíže, což ostatně také dokazují i výsledky několika realizovaných výzkumů (PISA aj.) a též nutnost rozvíjet komunikační přístup ve vyučování českého jazyka. Děkuji za podnětný příspěvek.

Kateřina Jechová | 16. 04. 2009 (14:14:35) | reagovat

Re: Kompetenční vyučování mateřštiny
V příspěvku paní kolegyně dr. Kováčové mě obdobně jako dr. Metelkovou Svobodovou zaujaly pasáže věnované podobě učebnic. Plně se stavím za autorčin požadavek, aby učební texty odrážely aktuální výsledky bádání v příslušném oboru a aby respektovaly věková a intelektuální specifika uživatelů učebnic. Věnuji se zvláště didaktice literární výchovy, v níž nastává do určité míry specifická situace. Učitelé a žáci ve výuce pracují s čítankami, z nichž vyučující vybírá podle vlastního uvážení konkrétní texty k četbě a následné interpretaci. Až na výjimky neexistují učebnice literární výchovy pro základní školy ve vlastním slova smyslu. Učitelé se tak ocitají v určitém vzduchoprázdnu a nemají možnost srovnávat, zda jejich pojetí výuky a zvláště vlastní realizace interpretačních aktivit odpovídá moderním trendům v literární vědě. Opět se ukazuje, jak českému školství chybí soustavné a promyšlené celoživotní vzdělávání učitelů mateřského jazyka.
Ivana Gejgušová \| 03. 04. 2009 (12:15:05) \| reagovat

Re: Kompetenční vyučování mateřštiny

V příspěvku paní kolegyně dr. Kováčové mě obdobně jako dr. Metelkovou Svobodovou zaujaly pasáže věnované podobě učebnic. Plně se stavím za autorčin požadavek, aby učební texty odrážely aktuální výsledky bádání v příslušném oboru a aby respektovaly věková a intelektuální specifika uživatelů učebnic. Věnuji se zvláště didaktice literární výchovy, v níž nastává do určité míry specifická situace. Učitelé a žáci ve výuce pracují s čítankami, z nichž vyučující vybírá podle vlastního uvážení konkrétní texty k četbě a následné interpretaci.
Až na výjimky neexistují učebnice literární výchovy pro základní školy ve vlastním slova smyslu. Učitelé se tak ocitají v určitém vzduchoprázdnu a nemají možnost srovnávat, zda jejich pojetí výuky a zvláště vlastní realizace interpretačních aktivit odpovídá moderním trendům v literární vědě. Opět se ukazuje, jak českému školství chybí soustavné a promyšlené celoživotní vzdělávání učitelů mateřského jazyka.

Ivana Gejgušová | 03. 04. 2009 (12:15:05) | reagovat

Kompetenční vyučování mateřštiny
Tímto příspěvkem je řečeno vše potřebné, a proto jsem za něj jeho autorce velice vděčná! Totožným způsobem uvažuje nejen ona, ale spolu se mnou zajisté i řada českých didaktiků, jelikož si uvědomují alarmující stav současné podoby výuky mateřského jazyka. Není tajností, že převážná většina učitelů se omezuje na pouhé učení o jazyce, které není provázeno budováním komunikační kompetence žáků. Tu vnímají bohužel jako podružnou a ne jako primární. Lze se domnívat, že nejsou pravděpodobně schopni uvědomit si jeho důležitost. O kompetenčně zaměřené vyučování se mnohdy jedná pouze „na papíře“ a způsob výuky v praxi zůstává nezměněn. Příčinu této neschopnosti změnit způsob výuky lze vidět zřejmě především v nepochopení podstaty komunikačního přístupu k výuce mateřštiny, který je nevhodně „nahrazován“ pouhým zařazením tzv. motivačního rozhovoru naprosto nesouvisejícím s jazykovou výukou, tj. upevněním jazykového kódu a zvyšováním komunikační kompetencí žáků – jejich performance. Výuka mateřského jazyka se pak samozřejmě jeví dětem jako nepotřebná, nedůležitá, nevyužitelná v běžném životě, nezáživná či odtažitá. Dále zcela souhlasím s autorčiným pohledem na problematiku percepce textu a nevyhnutelností věnování pozornosti vícenásobné percepci, tedy hloubkové analýze textu. To také potvrzují výsledky mezinárodních výzkumů PISA a PIRLS, zejména pak navazující výzkumná šetření, která v rámci výzkumu PIRLS umožnila rozpoznat nedostatky jednotlivých zúčastněných zemí ve výuce mateřštiny v oblasti práce s textem na základních školách, což by mělo vést ke kvalitativnímu zlepšení čtení s porozuměním, tj. čtenářské gramotnosti. Negativně se nelze vyjadřovat pouze na adresu „nepoučených“ učitelů, kteří do jisté míry neuvědoměle volí nevhodné učebnice a texty pro výuku mateřského jazyka. Je nutno zmínit také skutečnost, že na našem (českém) trhu existuje velká řada učebnic češtiny, avšak velice málo z nich reflektuje současné didaktické trendy a tendence. Toto téma bychom mohli zajisté rozvíjet a vyvolalo by další dlouhou a podnětnou diskusi. Já bych však na závěr mé poznámky chtěla konstatovat, že se alespoň u nás na katedře snažíme vyučovat oborovou didaktiku naše studenty tak, aby byli schopni se s tímto problémem v praxi utkávat a byli připraveni na „nepřipravenost“ učebnic užívaných běžně na českých školách. Totožným způsobem se také pokoušíme působit na již aprobované učitele českého jazyka z praxe například při setkáních organizovaných v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků.
Radana Metelková Svobodová \| 02. 04. 2009 (09:51:38) \| reagovat

Kompetenční vyučování mateřštiny

Tímto příspěvkem je řečeno vše potřebné, a proto jsem za něj jeho autorce velice vděčná! Totožným způsobem uvažuje nejen ona, ale spolu se mnou zajisté i řada českých didaktiků, jelikož si uvědomují alarmující stav současné podoby výuky mateřského jazyka. Není tajností, že převážná většina učitelů se omezuje na pouhé učení o jazyce, které není provázeno budováním komunikační kompetence žáků. Tu vnímají bohužel jako podružnou a ne jako primární. Lze se domnívat, že nejsou pravděpodobně schopni uvědomit si jeho důležitost. O kompetenčně zaměřené vyučování se mnohdy jedná pouze „na papíře“ a způsob výuky v praxi zůstává nezměněn. Příčinu této neschopnosti změnit způsob výuky lze vidět zřejmě především v nepochopení podstaty komunikačního přístupu k výuce mateřštiny, který je nevhodně „nahrazován“ pouhým zařazením tzv. motivačního rozhovoru naprosto nesouvisejícím s jazykovou výukou, tj. upevněním jazykového kódu a zvyšováním komunikační kompetencí žáků – jejich performance. Výuka mateřského jazyka se pak samozřejmě jeví dětem jako nepotřebná, nedůležitá, nevyužitelná v běžném životě, nezáživná či odtažitá.
Dále zcela souhlasím s autorčiným pohledem na problematiku percepce textu a nevyhnutelností věnování pozornosti vícenásobné percepci, tedy hloubkové analýze textu. To také potvrzují výsledky mezinárodních výzkumů PISA a PIRLS, zejména pak navazující výzkumná šetření, která v rámci výzkumu PIRLS umožnila rozpoznat nedostatky jednotlivých zúčastněných zemí ve výuce mateřštiny v oblasti práce s textem na základních školách, což by mělo vést ke kvalitativnímu zlepšení čtení s porozuměním, tj. čtenářské gramotnosti. Negativně se nelze vyjadřovat pouze na adresu „nepoučených“ učitelů, kteří do jisté míry neuvědoměle volí nevhodné učebnice a texty pro výuku mateřského jazyka. Je nutno zmínit také skutečnost, že na našem (českém) trhu existuje velká řada učebnic češtiny, avšak velice málo z nich reflektuje současné didaktické trendy a tendence. Toto téma bychom mohli zajisté rozvíjet a vyvolalo by další dlouhou a podnětnou diskusi. Já bych však na závěr mé poznámky chtěla konstatovat, že se alespoň u nás na katedře snažíme vyučovat oborovou didaktiku naše studenty tak, aby byli schopni se s tímto problémem v praxi utkávat a byli připraveni na „nepřipravenost“ učebnic užívaných běžně na českých školách. Totožným způsobem se také pokoušíme působit na již aprobované učitele českého jazyka z praxe například při setkáních organizovaných v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků.

Radana Metelková Svobodová | 02. 04. 2009 (09:51:38) | reagovat

Aktualizace: 27. 05. 2010

Technický kontakt

Konference Čeština- jazyk slovanský 4

Diskuse k příspěvku

Kompetenčné vyučovanie slovenského jazyka

Konference Čeština
- jazyk slovanský 4