Katedra českého jazyka
a literatury s didaktikou
Pedagogická fakulta
Ostravská univerzita v Ostravě
Mlýnská 5
701 03 Ostrava


 

Diskuse k příspěvku

O jedné odrážce v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání (výzva k diskuzi)

přidat příspěvek | zpět na konferenci

Být čtenářem podle žáka a podle školy
Vážená kolegyně, děkuji za tento příspěvek. Dovoluji si poznamenat, že doplňuje mozaiku mých postřehů ke čtenářství dospívajících, o něž se zajímám jako o individuální i socializovaný fenomén. Chci se tedy vyjádřit zejména k rozporu mezi čtením jako individuální potřebou a čtením jako obecně přijímanou hodnotou. Ve věku dopívání tato vymezení fungují jako protipóly. Učitel - příslušník dospělé generace - vystupuje často v jakési samospasitelské póze, chce sděli mnohé o mnohém, co je uznáváno, on si jasně uvědomuje literární artistní hodnoty i potřebnost znát posloupnost literárních směrů... Brzy tak odhlédne od toho nejpodtatnějšího a dnes již i zakotveného v koncepčních dokumentech - od literární výchovy jako výchovy četbou a ke čtenářství. A od žáka. Dospívající neuznává (nechce a dost dobře také ještě ani nemůže) hodnoty "klasiků". Čte pro zábavu a nevidí ve školní nutnosti číst to stejné čtení, které se ho jinak běžně týká. Škola nemusí nutně holdovat zábavným časopisům, přesto může volit takový model posloupnosti učiva a výběru textů, který dospívajícího přesvědčí o tom, že být čtenářem ve škole i mimo školu je totéž, že literatura je živý fenomén. Je poněkud zarážející zjišťovat, že školní vzdělávací programy tuto životnost neumí vstřebat. A přitom by jistě nedošlo k dehonestaci klasiků, jen by je komunikativní literární výchova učinila přístupnými, uchopitelnými a sdělnými. Není dnes právě to cílem kompetenčního literárního vzdělávání?
Kateřina Homolová | 30. 04. 2009 (20:36:39) | reagovat
Narodil se, napsal, zemřel
Vážená kolegyně, Tvůj příspěvek se mi zdá alarmující. Zatímco se na vysoké škole snažíme o znovuoživení zájmu o literaturu, klademe důraz na práci s konkrétními texty a možnost identifikovat se či konfrontovat s literární postavou daného příběhu, v oblasti didaktické pak akcentujeme správný výběr uměleckého textu s ohledem na věk čtenáře, zdá se, školství se vyvíjí opačně. Nicméně se Tě chci zeptat (sám dostatečně nepoučen dokumenty RVP), jaký "prostor" je podle Tvého mínění vymezen učiteli při tvorbě takového programu? Zajímalo by mě také, zda postup představený ve Tvém příspěvku nebyl ovlivněn požadavky a stanovisky středoškolských učitelů, kteří chronologické (literárněhistorické) hledisko praktikují už mnohá léta.
Radomil Novák | 29. 04. 2009 (19:25:11) | reagovat
Cenná podpora
Milé kolegyně a kolego, příspěvek, na který jste reagovali, vznikl na základě průběžného sledování ŠVP. Příspěvek je jedním z prvních výstupů a Vaše podpora mě motivuje k další práci.
Ivana Gejgušová | 04. 04. 2009 (23:32:41) | reagovat
O jedné odrážce v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání
Ze strany učitelů základních škol často slýcháváme, že děti nečtou. Očekávalo by se, že do ŠVP budou zařazeny takové literární texty (učivo), které budou podporovat rozvoj dětského čtenářství. Příklady ŠVP v příloze příspěvku potažmo naznačují, jak také mohou být chápány informativní a formativní cíle předmětu, a současně odpovídají na otázky, zda jejich tvůrci znají čtenářské preference dětí a zda se orientují v současné literatuře pro děti a mládež. Literatura osnována pouze na chronologickém a autorském principu nejenže děti neosloví, neboť hodiny sledující v podstatě literární dějepis degradují literární výchovu do kategorie nekonečně nudných předmětů, ale především není s to vychovávat čtenáře.
Jana Hyplová | 23. 03. 2009 (21:07:28) | reagovat
O jedné odrážce v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání
Ráda bych velmi poděkovala autorce tohoto podnětného příspěvku za žáky základních škol za to, že se touto problematikou zabývá. Přimělo mě to k zamyšlení. Ačkoli nejsem literát, musím zcela souhlasit s tím, že děti jsou předčasně odtrhovány od literatury pro ně určené, čímž jsou ochuzovány o kouzlo svého dětského světa, který by měly možnost skrze literaturu poznat. Uvědomuji si, že to může mít také do jisté míry vliv na úpadek dětského čtenářství.
Radana Metelková Svobodová | 19. 03. 2009 (16:24:03) | reagovat
O jedné odrážce v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání
Přimlouvám se, aby velmi podnětný příspěvek byl zveřejněn na nějakém šíře dostupném fóru typu časopisu Český jazyk a literatura. Ukazuje se, že školní výuka literární výchovy má řadu dílčích úskalí, nejen to, o němž zde autorka hovoří, že totiž děti jsou příliš brzy odváděny od dětské literatury. Diskuse na toto téma by jistě byla živá.
Jana Svobodová | 15. 03. 2009 (22:00:54) | reagovat
K příspěvku Ivany Gejgušové O jedné odrážce v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání (výzva k diskuzi)
Souhlasím s autorčiným upozorněním na požadavek měřitelnosti a ověřitelnosti znalostí. Otázkou zůstává, zda je opravdu nutné požadovat po žácích základních škol dovednost orientovat se (byť zběžně) v literární historii. K chronologickému členění literatury je věnována pozornost na středních školách. Čas obětovaný literární historii by se dal lépe využít k práci s textem.
Radim Šink
Radim Šink | 01. 03. 2009 (18:03:01) | reagovat

Aktualizace: 27. 05. 2010


© Ostravská univerzita 2008 - 2024
Ostravská univerzita, Dvořákova 7, 701 03 Ostrava

Technický kontakt